Můžeš celý den baštit nejlepší kaviár, ale stačí jedna shnilá třešeň na závěr a té pachuti v puse už se nezbavíš. Naštěstí to funguje i naopak. Ponaučení? Vždy si alespoň kousek toho dobrého nechat na závěr.

To nejhorší, co můžeš u přítele zapomenout, je kapesník plný slz.

Člověk si občas musí ve vlastním zájmu odepřít to, co má nejvíce rád. Jídlo aby neztloustl, alkohol aby se neuchlastal, drogy aby nezhloupl a milovanou ženu aby se netrápil a nemusel se časem uchýlit k jídlu, drogám nebo chlastu.

Ženy jsou jako kondomy – Stráví daleko více času v tvé peněžence než na tvém penisu.

Život si je třeba užívat na plný plyn, i když to často stojí krev, pot, slzy a mnoho dalších tělních tekutin a občas i všechny najednou. Člověk by si totiž měl dávat bacha, aby stihl vše co chce dřív, než pro něj bude největší akce týdne dvacetiprocentní sleva na šunku v hypermarketu.

Šest let jsem nepil, nekouřil, za ženami se neotáčel a o drogách neměl ani ponětí. Pak mě moje matka chytla za ruku a odvedla do školy.

S počtem kopaček, které jsem od slečen, žen a dam za život dostal, bych mohl s přehledem sponzorovat středně velký fotbalový klub.

Kdo neumí měnit téma, musí se naučit měnit alespoň posluchače. Neumí-li ani to, bude dříve nebo později za blbce.

Kdo dělá nezištně něco pro druhého, je buď hlupák, pokrytec, nebo má černé svědomí. Popřít to je stejně složité, jako přesvědčit svého syna o neporušeném celibátu.

Dívat se na mrtvé tělo člověka pouze jako na schránku pro duši, není umění – to umí každý balzamovač, patolog nebo soudní lékař. Umění je dívat se takhle na lidská těla, která jsou ještě naživu.