Lumír 'Frenzy' Balhar

Chceš-li býti ateista, měl by sis nejdříve přečíst bibli. Chceš-li oslavovat pivo, měl bys znát víno. Chceš-li míti vztah, zkus si být nejdříve delší dobu sám. Celkově, pokud chceš něco vyzdvihovat nebo naopak hanit, měl bys znát obě strany mince a to je téma dnešního pokusu.

Nemalá skupina lidí pije alkohol a druhá, možná stejně velká, holduje marihuaně. Pomineme-li konzumenty, kteří patří do obou skupin, vetšinou se na sebe pijani a huliči nedívají zrovna s úsměvem. I já jsem, jakožto pivař a poslední dobou i částečný vinař, prohodil nejedno nehezké slovo na adresu smradlavých huličů s očima velikosti jehel a odérem rozpoznatelným na kilometr.

Podle mých vlastních pravidel z úvodu článku musím sám nejdříve zkusit, co na tom ti huliči vlastně vidí a jaké to doopravdy je dříve, než se budu na jejich adresu opět nelichotivě vyjadřovat.

Následuje upravený přepis hlasového záznamu pořízeného mým iPadem po vykouření průměrného jointa. Otec mne kdysi upozornil, že jestli si někdo z jeho krve zahulí, bude dozajista štěpit jádro atomu. Kdyby jen tušil, že nebyl daleko od pravdy. Na moc si z toho nevzpomínám, ale Vy se bavte.

• 00:00 – Jsem lehce unavený po pracovním dni, nemám hlad ani žízeň, v krvi mi koluje THC jako šampón v Ostravici během cikánského festivalu koupání pořádaného jednou za dvacet let.
• 00:15 – Mám puštěnou televizi a koukám na Simpsnovi. Na ty pravé účinky THC zatím stále ještě čekám, ale mé sliny se začaly proměňovat v pudink. Ne že bych neměl rád pudink, ale všichni víme, která další věc má podobnou konzistenci.
• 00:30 – Simpsnovi skončili. Nudím se. Nemyslím si, že by konopí mělo účinkovat takhle. Chtěl jsem si jít zahrát WoW, ale mám strach z toho draka na přihlašovací obrazovce. Nikdy jsem si neuvědomil, že má tolik zubů. Skoro jako skříňka na zubní protézy v domově důchodců.
• 00:50 – Mám pocit, že mi konopí zbystřilo smysly do takové míry, že slyším Bongovy myšlenky. Já mu dám vlasatého zhuleného houmlesáka. Asi zapomíná, že já jsem pánem pytle s granulemi. Alespoň myslím.
• 00:55 – Mám hlad a žízeň, ale zatím si udržuji zdravý rozum, piji jen vodu a na jídlo si jdu udělat něco zdravého a nenáročného na žaludek.
• 01:10 – Neskutečně jsem se praštil do hlavy, když jsem se snažil objevit zdvojenou zadní stěnu lednice. Někde tam přeci MUSÍ být zásoby na horší časy.
• 01:20 – Na utišení bolesti jsem si dal čtyři vajíčka, plísňový salám, šunkový sýr (nebo to možná původně bylo naopak), dva kousky buchty, půl pytlíku piškotů a kousek čokolády. Už je mi docela dobře a hlava moc nebolí.
• 01:25 – Zbožňuji loupání vajíček. Je to takový porod pro jednoho. Docela mě to zmohlo.
• 01:40 – Na chvíli jsem usnul. Jsem přesvědčen, že během těch pár minut, co jsem byl v kómatu, mi Bongo převlíkl triko.
• 01:45 – Jsem utahaný jako tažné lano při setkání Land Roverů. Potřebuji se trošku probudit. Jdu se na chvíli podívat ven.
• 02:15 – Vrátil jsem se z venku s omrzlinami druhého a třetího stupně na zhruba dvaatřiceti procentech těla. Na pletení havajských věnců a dělání zvířat z kaštanů je teď venku nehorázně málo materiálu.
• 02:25 – Zatímco jsem rozmrzl, klesla míra agrese tak nízko, že bych teď neublížil ani komárovi s půlcoulovým sosákem, ale míra nudy stoupla nad únosnou mez. Jdu přeprat toho draka.
• 02:35 – Vyzbrojen papírovou přilbou HC Vítkovice steel a dřevěnou tyčí tvaru baseballové pálky jsem se vydal na misi. Draka jsem sice přepral (místo násilí se problém vyřešil diplomatickým zadáním hesla), ale následně mě k smrti vyděsil můj vlastní tygr.
• 02:38 – Dávám si pivo. Paranoidně jsem podezříval Bonga a celý zbytek světa z krádeže, než mi došlo, že se jedná o láhev třetinkového objemu. Ani čtení myšlenek tento případ nevyřešilo.
• 02:52 – Místo WoW hraji Scrabble, který nevydává žádné hrůzostrašné zvuky. Hraji sám. Po chvíli naléhání, aby se přidal, na mě Otakar začal křičet věty, ve kterých bylo hlavní frází „ruce pičo“. Hrát s Bongem nemá smysl, když mu čtu myšlenky. Navíc se obávám, že se nadýchal trošku hořícího konopí a umí číst myšlenky taky. Paranoia je asi hlavní vedlejší efekt.
• 03:55 – Před malou chvílí jsem se probudil ležíc na konferenčním stole. Na ksichtě mám otlačené hrací kameny a část herního plánu ze Scrabblu. Moc si toho nepamatuji. Snad jen písmeno „X“. To bylo totiž to, které jsem vdech, což mě následně probudilo.
• 04:00 – Končím pokus, jdu spát a doufám, že v posteli bude bezpečno.

(Časy jsou odvozené od nahrávky)

Obrázek o vhodnosti této drogy pro člověka neznalého nechť si každý udělá sám. Já mám na nějaký čas vystaráno.