O pravdě a spravedlnosti z knihy Netopýří muž od Norského spisovatele Jo Nesbo.
„Nevím, co si mám myslet, Sir.“
McCormack vstal a začal svou obchůzku před oknem, kterou už Harry znal.
„Celý život jsem policista, Holy, ale ještě pořád se dívám na své kolegy a ptám se, co je nutí to dělat, co je nutí bojovat ve válkách jiných lidí? Co je k tomu žene? Co jsou to za lidi, kteří jsou ochotní snášet tolik utrpení jen proto, aby se ostatním dostalo to, co považují za spravedlnost? Jsou to hlupáci, Holy. My jsme hlupáci. Byla nám dopřána hloupost, která je tak velká, že si opravdu myslíme, že něčeho můžeme dosáhnout. Budeme roztrháni a zničeni ve vzduchu a jednoho dne skočíme do moře, ale do té doby si v naší nekonečné naivitě budeme myslet, že nás někdo potřebuje. A až si jednoho dne tu iluzi uvědomíme, už bude pozdě, protože jsme se stali policisty, už stojíme v zákopech a už nemůžeme ustoupit. Můžeme se jen zeptat, co se, k čertu, stalo, kdy jsme udělali tu definitivní chybu. Jsme odsouzeni k tomu být po celý život do-gooders – a neuspět. Ale pravda je naštěstí velmi relativní věc. A je flexibilní! Překrucujeme ji tak, že si v našem životě najde své místo. Aspoň část z ní. Někdy stačí zatknout jednoho zločince, abychom měli klid v duši. Ale každý přece ví, že to není právě zdravé, po celý život hubit havěť. Člověk pak pocítí svůj vlastní jed. O co tedy jde, Holy? Ten muž po celý život bojoval v protiletadlové baterii a teď je mrtvý. Co se tu ještě dá říct? Pravda je relativní. Ti, kdo to nezažili, tak lehce nepochopí, jak může extrémní zátěž člověka změnit. Máme soudní psychiatry, kteří se pokoušejí nakreslit hraniční čáru mezi nemocnými a zločinci, a ti upravují pravdu tak dlouho, až vyhovuje jejich teoretickému modelovému světu. Máme právní systém, o kterém můžeme v nejlepším případě doufat, že odstraní z ulic ten či onen subverzivní element, a žurnalisty, kteří se rádi považují za idealisty, protože s nadšením popisují, jak druzí porušují pravidla hry, a to celé kvůli spravedlnosti. Ale pravda? Pravda je přece ta, že nikdo z pravdy nežije, a proto pravda nikoho nezajímá. Pravda, kterou si vytváříme, je přece jen suma všeho toho, co lidem slouží k jejich vlastnímu prospěchu, a to je ještě závislé na tom, jakou mají moc.“
Kategorie:
Okomentovat