Z práce jsem vyjel dost brzy na to, abych vše stihl a dobře jsem udělal, protože mi pár minut zabralo přemýšlení v podzemní garáži o tom, jak asi vezmu berli, pití, popcorn a lístek do dvou rukou. Nakonec jsem nechal berli ve voze, i když to úplně neřešilo onen problém, a doufal jsem, že se po cestě nic neposere. I přes krátké používání mozkových závitů jsem dorazil před kino zbytečně brzo. Do oka mi padl automat na horké nápoje důvěrně známých barev. U podobného jsem strávil nejednu chvíli na čerpací stanici v Radvanicích. Cizímu jazyku na displeji jsem nerozuměl a chvílemi to vypadalo, že je kafemašina pokažená, ale pár prudkých a velmi intenzivních stisků příslušného tlačítka vzbudilo tu opici vevnitř, která mi pak namočila do kelímku požadovanou směs.Chvíli jsem se jen tak toulal, prohlížel plakáty o filmových novinkách a pocucával obarvenou opičí moč, dokud se nenachýlil ten správný čas pro nákup občerstvení v kině. Chvílemi jsem zvažoval projížďku na elektrické mašince, která je hned vedle kina, ale pohledy dětí a tím spíše jejich rodičů mne od pokračování v nastupování a soukání svého zadku do vagónu odradilo. Pro nápoj i popcorn jsem zvolil zlatou střední cestu. Po nákupu jsem se na chvíli postavil bokem, abych nezavázel davu řítících se filmochtivců. Najednou mě z přemýšlení vytrhl důvěrně známý hlas. Jaká je pravděpodobnost, že si dva lidé z jedné firmy naprosto nezávisle na sobě, vyberou stejný film ve stejný čas ve stejném sále? A teď se podržte – ještě dokonce se sedadly přesně vedle sebe? Blesklo mi hlavou, že můj záměr se nezdařil ještě dříve než začal. Nadšený jsem byl jako autobusák po zápase Baníku, ale naštěstí to nemělo na kvalitu filmu vliv a do dvojice Kawasakiho růže a Habermannův mlým přibývá třetí – Nevinnost.
Film byl povedený a líbila se mi i závěrečná zápletka, která po rozuzlení té hlavní vpadla do filmu jako deviant do mateřské školy. Škoda jen, že jsem vypadal v očích svých sousedů jako pedofil, který chodí sám do kina na filmy podobného ražení.
Následovalo eRko, kde jsem si zpravil chuť po popcornu birellem. Vypadalo to, že se mi o zábavu na zbytek večera postará zápas mezi Vítkovicemi a Českými Budějovicemi, kdyby mi mí drazí spolustolovníci neprozradili výsledek ještě před prvním gólem. Možná by mě to ani neodradilo, ale vzhledem k tomu, že Vítkovice měli v následujících desítkách minut dostat na prdel jako malý harant, který prvně ukradl cigarety, nemělo smysl se na debakl už dále dívat.
Tuhle skutečnost jako by si uvědomil dohledový systém a tak jsem si kolem půlnoci střihnul jeden výjezd do serverovny, kde jsem restartnul server, vytáhl a opět zasunul disk a zbytek nechal na kolegovi, který jej vzdáleně zrekonstruoval.
Den skončil malou projížďkou do Poruby a po Radvanicích a opět byl dalším bodem programu spánek.
Kategorie:
Okomentovat